Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
E-government ve veřejné správě ČR
Lechner, Tomáš ; Mates, Pavel (vedoucí práce) ; Polčák, Radim (oponent) ; Smejkal, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analyzovat současný stav i vývoj implementace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v České republice. Publikované výsledky vychází z jednotlivých dílčích výzkumů v této oblasti, kterým jsem se věnoval po celou dobu svého doktorského studia. Práce je rozdělena do několika částí. První část práce je věnována souhrnu různých definic e-Governmentu, vymezení cílů této dnes již nedílné součásti transformačního procesu veřejné správy, dále diskusi jednotlivých vývojových stádií e-Governmentu a jeho zasazení jak do širších souvislostí rozvoje informační společnosti, tak i do souvislostí z hlediska vazeb vytvořených v rámci Evropské unie. Druhá část práce obsahuje dva různé úhly pohledu na e-Government. První pohled je z hlediska jednotlivých součástí a institutů, jako je např. elektronický podpis, datové schránky anebo kontaktní místa veřejné správy. Druhý pohled je projektový, přičemž jsou zmíněny jak projekty na centrální úrovni jako Portál veřejné správy, informační systém datových schránek, Czech POINT a základní registry veřejné správy, tak na úrovni jednotlivých resortů či konkrétních institucí státní správy i na úrovni regionální a místní, na které jsou projekty realizovány zejména územně samosprávnými celky. V třetí části práce jsou diskutovány právní, ekonomické, sociální a regionální aspekty e-Governmentu. Nedílnou součástí této kapitoly je přesné vymezení a popis limitujících faktorů, které omezují možnosti implementace informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Tyto limity nelze chápat jako překážky, které by se měly za každou cenu překonávat, nebo jako bariéry bránící rozvoji e-Governmentu, ale naopak mantinely, které vhodně ohraničují vymezený prostor, kde by měla elektronizace veřejné správy probíhat. Správné pochopení těchto limitů umožňuje snížit rizika selhání projektů e-Governmentu. Jedním z těchto limitů je také legislativní rámec, který považuji za stěžejní, a proto mu v práci věnuji největší prostor. Kromě potvrzení v úvodu stanovených hypotéz jsou v závěru práce formulována tři zásadní doporučení pro další rozvoj e-Governmentu v České republice. Domnívám se, že e-Government je smysluplná součást transformačního procesu veřejné správy a že při dodržení určitých pravidel dokáže přinést skutečně výrazné pozitivní výsledky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.